Dětská jména

Angličan, Australan a Jihoafričan sedí v jednom londýnském baru a popíjejí pivo. Jihoafričan dopije, vyhodí sklenici do vzduchu, vytáhne pistol, vystřelí, sklenice se rozsype na malé kousíčky a on říká: „My v jižní Africe máme tak levné sklenky, že nepotřebujeme pít z jedné dvakrát.”
Australan na něj chvíli zírá a pak udělá to samé a povídá: „My v Austrálii máme tolik písku na výrobu skleniček, že taky nepotřebujeme pít z jedné dvakrát.”
Angličan zůstane chladný. Vypije pivo, vyhodí sklenici do vzduchu, vytáhne zbraň, zastřelí Jihoafričana a Australana a praví: „My v Anglii máme tolik Jihoafričanů a Australanů, že nepotřebujeme pít se stejnými dvakrát!”

Proč nemají v Austrálii na kanálech mřížky?
Aby si o ně pštrosové nerozrazili hlavu.

V letadle sedí Čech a Němec, náhle se musí oba katapultovat, ale je tam jen jeden padák. Chvíli se hádají a potom Čech vyskočí, Němec na něj skočí a Čech říká: „Pusť mě.”
Němec: „Nepustím.”
Čech chvíli přemýšlí a pak říká: „Life is live.”
A Němec začne tleskat: „Na, ná, ná, na, na...”

Náčelník si nechá zavolat syna Víno2a a domlouvá mu: „Já vím, že jsi nejlepší střelec na Divokém Západě, ale ty Boeingy se opravdu nedají jíst!”

Přijde Dežo s dítětem v náručí do spořitelny a zajímá se: „Na tu vkladní knížku můžu uložit, co chci?”
„Samozřejmě,” přitaká prodavačka.
„Tak tady máte našeho Pištíka. Ráno, až se vyspí, si pro něj přijdu.”

Co to znamená, když Somálec dostane obálku a v ní jsou tři zrnka rýže?
Povolávací rozkaz a jídlo na tři dny.

Cikán se dožaduje u soudu: „Můj domácí mi musí vrátit část činže, protože jsem po dvou letech bydlení zjistil, že nemám v bytě koupelnu!”

Přijde cikáně za maminkou, drží v ruce lžičku a zajímá se: „Mami, co to je?”
„To nevím,” pokrčí matka rameny. „Jdi se zeptat babičky, ta to určitě bude vědět.”
Malinké jde za babičkou a ta si také neví rady: „Tak to tedy nevím, jdi se zeptat dědečka. Ten vystudoval vysokou.”
Cikáně tedy zajde za dědečkem. Ten na lžičku koukne a rychle ji zahodí: „Fuj, mládě od lopaty!”

Česká hádanka: „Kolik chleba se vejde do jednoho člověka?”
Somálská: „Kolik lidí se vejde do jednoho chleba?”

Na dveře jednolůžkového pokoje v luxusním hotelu zaklepá poslíček a otevírá mu krásná mladá dáma.
„Ten Skot z třiadvacítky vám posílá květiny,” oznamuje hotelový zaměstnanec a podává jí obrovský koš nejrozmanitějších kytek.
Kráska koš převezme se slovy: „Vyřiďte mu, že mu za ně moc děkuji.” A chystá se zavřít dveře.
Ale poslíček ji zarazí a říká: „Padesát liber, prosím.”